Dům snů - 7. díl
Zdravím všechny, kteří tady čtou reportáže z jednotlivých dílů doplněné o fotografie.Pokud si mohu dovolit osobní tip, doporučuji rozhovor s architektem Domu Snů Josefem Smolou, který Vám přinášíme exklusivně jen u nás.
Teď už se vrhneme na sedmou epizodu. Pokud jste se koukali a těšili jste se na vyhazování, možná jste byli zklamáni. Na druhou stranu ti romantičtí z vás si jistě přišli na své. Viděli jsme totiž díl zvláštní - nevyřazovací, díl romantický - díl svatební.
Ke svatbě se ještě dostaneme, i k tomu kdo se vlastně ženil a vdával. Nejdříve nás ale čekalo určení nového vedoucího týmu. Jako pokaždé ho určoval pár, který odcházel, a poprvé snad to byla volba kolegiální. Většinou to soutěžící, kteří vypadli, brali jako pomstu. Něco jako: „ať si to zkusí, když měli tolik řečí". Nesmíme zapomínat, že funkce alfa páru má nejen tu stránku povinností a odpovědnosti, ale také stránku imunity. Myslím si, že zelení měli nejblíže právě k Filipovi a Martině (černí) a tak je zvolili do vedení.
Kuchyň dostal na starosti Honza s Danou (modří) a můžeme pro tento díl vyřešit oblast vaření konstatováním, že nebyly žádné připomínky spíše naopak.
Další malou změnou byla pozice stavbyvedoucího, protože Pavel Husek si vzal týden dovolenou a tak ho zastoupil Zdeněk Kaňa, který jinak působí v roli stavebního dozoru.
První velký pracovní úkol, byla instalace zelených střech . Soutěžícím šla práce docela od ruky. Pro mě jsou zelené střechy jednou z nejzajímavějších technologií na stavbě. Navíc bylo vidět, že jestli jste trochu zruční, můžete si spoustu práce udělat sami - jen vědět jak na to 
.
Hned jak byly zelené střechy hotové, čekal nás zásadní okamžik celé epizody. Honza Musil nabídl svobodným párům svatbu. V soutěži teď máme ze šesti párů jen dva manželské páry (modré a oranžové) a tak se o svatbu mohli ucházet čtyři páry. Ondrovi a Zuzce (teda hlavně Zuzce) se do svatby nechtělo, Robert (šedí) to po svých čtyřech neúspěšných pokusech bral zase trochu sportovně, ale do soutěže o sňatek šli všichni. Každý pár musel vyplnit partnerský test a ti kdo ukázali, že se znají nejlépe, mohli přemýšlet, v jakých šatech půjde nevěsta k oltáři. Test vyplnili nejlépe Filip s Martinou (černí) a tak byl jejich osud zpečetěn.
To že tento díl je spíše než stavební tak svatební, znamenalo, že jsme více než zařízení domu vybírali šaty a prstýnky. Ale na některé drobnosti ze stavby čas zbyl.
Stavbyvedoucí například zakázal dopolední pauzy. Tuto zprávu museli soutěžícím říct a prosadit černí, kteří byli největšími zastánci dopoledních svačinek. Nebo se soutěžící vydali do vesnice odpracovat pár hodin veřejnoprospěšných prací - dostali za úkol uklidit louku od odpadků.
Ze zařizování Domu Snů je třeba zmínit výběr podlah. Část podlah bude dřevěných a část podlah bude z materiálu, který se nazývá marmoleum. Vybírat dřevěné podlahy jeli Aleš s Lenkou (oranžoví), kteří do této chvíle moc do zařizování domu nemluvili, ale kupodivu Lenka (tak nějak si myslím, že ona je tou hybnou silou v páru) vybrala docela dobře a to hlavně z pohledu ostatních, kteří s volbou jednohlasně souhlasili.
Když se Pavel Husek vrátil z dovolené našel na stavbě špatně odvedenou práci na sádrokartonech a navíc mu přišlo, že je uděláno práce málo. Sádrokartony asi nepatří mezi práce, kterou by měli soutěžící v oblibě, protože několikrát byli nuceni stěny předělávat.
Co se týká stavby, stojí za zmínku ještě hliněné nepálené cihly, kterými bude obestaven krb a hliněná omítka v dětském pokoji. Někteří z pánů si také vyzkoušeli koupání v novém bazénu, ale asi šlo spíše o vybrané otužilce.
Mimo svatbu, která se jistě vydařila a kupodivu i ženich na ní vypadal spokojeně. Můžeme zmínit ještě výlet Lukáše s Ivou (béžoví) do tureckých lázní - to byl dárek k Lukášovým narozeninám. Lukáš si nechal koupit prsten a 69 růží, aby mohl požádat Ivu o ruku. Iva byla velmi ráda a s některých poznámek na to již nějakou dobu čekala. V jednom týdnu svatba a zásnuby... no to by ani paní režisérka Rezková nenaplánovala .
Pro mnohé (asi až na černé) nejlepší zážitek týdne byl ale jiný. Soutěžící si v den volna šli upéct špekáčky na louku, kterou i sami uklidili. Na louce na ně čekali, k jejich velkému překvapení, jejich rodinní příslušníci. Všichni byli dojatí a snažili se užít si svých blízkých, co to jen šlo, protože někteří je uvidí zase až za dlouhé dva měsíce.
No a pak už jen gotický chrám Panenský Týnec, svědkové paní režisérka Jana Rezková a Honza Musil a v hlavní roli Filip a Martina. Nám svatbu dokreslovala píseň Petra Koláře „ještě že tě lásko mám".
Děkuji za pozornost a za týden u dalšího snad vyřazovacího dílu nashle...
Martin